Vítame vás u Bylíka

Malinník list je velmi jemná a dobře snášená bylina, takže ho lze pít běžně 1-2 šálky denně.

I u takto jemné byliny ale doporučujeme dodržovat osvědčený rytmus 3 týdny pití + 1 týden pauza, pak lze opakovat. Pauza dává tělu odpočinek a pomáhá zachovat efekt byliny.

Příprava: 1-2 lžičky na 250 ml vody, louhovat 10-15 minut přikrytě, pít vlažné.

Jedna poznámka - malinník je tradičně spojován s ženským zdravím a často se doporučuje v souvislosti s těhotenstvím (zejména v závěru). Pokud jste těhotná nebo kojíte, vhodnost a načasování raději zkonzultujte s lékařem nebo porodní asistentkou.

Rooibos je pro citlivý žaludek a reflux jednou z nejvhodnějších voleb. Neobsahuje kofein, je přirozeně bez kyselin a třísloviny má jen v malém množství, takže žaludek nedráždí. Ke snídani každý den je naprosto v pořádku.

K fenyklu - pokud ho pijete už dlouho bez přestávky, pauza je rozumná. I u jemných bylin platí, že po delším nepřetržitém užívání je dobré dát tělu odpočinek - osvědčený rytmus je 3 týdny pití + 1 týden volno. Fenykl je sice velmi šetrný, ale střídání bylin je vždy lepší než pití jedné dokola.

Můžete to vyřešit i tak, že byliny prostě střídáte - třeba týden rooibos, týden fenykl, případně přidat slizové byliny na ochranu sliznice (sléz, proskurník jako studený macerát). Tak se vyhnete jednotvárnosti a každá bylina si zachová svůj efekt.

Náš rooibos najdete zde. 

Pampelišková káva je oblíbená bezkofeinová alternativa kávy - vyrábí se z praženého kořene pampelišky, který se umele nebo nahrubo nadrtí. Má příjemnou nahořklou, lehce karamelovou chuť připomínající kávu, ale neobsahuje kofein, takže nedráždí nervový systém ani nezvyšuje tlak.

Příprava: 1 lžičku praženého mletého kořene zalijte šálkem horké vody, případně krátce povařte 2-3 minuty. Lze připravit i v kávovaru jako překapávanou kávu nebo dolít rostlinným mlékem.

K dotazu na žaludeční vředy ale musíme být upřímní - léčíte-li se na žaludeční vředy, je to záležitost pro Vašeho lékaře. Pampeliška stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a žluči, což u aktivního vředu nemusí být vhodné a mohlo by potíže zhoršit. Prosíme, poraďte se nejprve s lékařem nebo lékárníkem, kteří znají Váš stav.

Pokud Vám lékař pití odsouhlasí, náš kořen pampelišky nebo mletý kořen pampelišky najdete u nás. Pro pravou kávovou chuť je potřeba kořen ještě doma upražit na sucho v troubě nebo na pánvi do hnědé barvy.

Ano, ašvaganda se v podmínkách středoevropského klimatu pěstovat dá a Bratislava má díky teplému létu poměrně příznivé podmínky.

Co je potřeba zajistit:

• slunná poloha – ašvaganda miluje plné slunce
• propustná, spíše suchá půda – nesnáší zamokření
• setí na jaře po posledních mrazech, nebo přepěstování z nádob v bytě od března
• v našem klimatu nepřežije zimu venku – pěstuje se jako jednoletka

Kořen se sklízí na podzim, ideálně od 2. roku – čím starší rostlina, tím silnější kořen. Pak se usuší a připravuje jako krátký odvar.

Pokud byste chtěl zásoby doplnit nebo porovnat s domácí úrodou, náš sušený kořen ašvagandy je k dispozici. Hodně zdaru s pěstováním!

Plody ašvagandy (malé červené bobule podobné fyzalis) jsou jedlé a nejsou toxické, ale hlavní a tradičně využívanou částí je kořen – ten obsahuje nejvyšší koncentraci účinných látek (witanolidů). Plody jsou v ajurvédské tradici využívány výrazně méně a jejich obsah účinných látek je podstatně nižší než v kořeni.

Sušené plody lze použít – tradičně se zmiňují pro normální trávení a jako mírné tonikum, ale výrazné účinky jako u kořene od nich nelze očekávat.

Pokud tedy máte zájem o plnohodnotné využití ašvagandy, je nejlepší sázet na kořen – ten se sklízí na podzim, ideálně od 2–3 leté rostliny, usuší a pak se připravuje jako krátký odvar.

Pro srovnání – náš sušený kořen ašvagandy máme také v nabídce, kdybyste potřeboval/a doplnit zásoby mimo sezónu.

Studený výluh přes noc je možný, ale výsledek bude trochu odlišný od horkého louhování.

Horká voda uvolní z bylin více látek – zejména hořčiny, silice a některé účinné složky se lépe extrahují teplem. Studený macerát je jemnější, extrahuje hlavně slizové látky a část aromatických složek, ale některé účinné látky zůstanou v bylině nevyužité.

Pro směs Klimakterium proto doporučujeme spíše horké louhování – 1–2 lžičky na 250 ml vody, 10–15 minut přikrytě. Tak získáte z bylin maximum.

Studený výluh přes noc se hodí spíše pro slizové byliny jako sléz nebo proskurník, kde je chlad záměrný a žádoucí. U bylinných směsí na menopauzální komfort je teplo skutečně lepší volba.

Pokud Vám vadí ráno připravovat čaj, lze ho uvařit večer, uložit do ledničky a druhý den jen ohřát – to je praktický kompromis. Přejeme příjemné popíjení!