Vítame vás u Bylíka

Děkujeme, že jste se na nás obrátila. Je nám líto, že Vás obtíže tak dlouho trápí.

U potíží, jako je bolest achilovky a patní ostruha, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani hodnotit, co by mělo konkrétně pomoci. Jedná se o ortopedický problém, který patří do péče lékaře a fyzioterapeuta.

Můžeme ale zmínit možnosti, které lidé běžně využívají pouze jako podpůrnou zevní péči, nikoli jako léčbu. Jde například o jemné bylinné koupele nohou nebo obklady zaměřené na celkové uvolnění a komfort namáhané oblasti.

Pro zevní použití se často volí byliny jako levandule, heřmánek, lípa nebo tužebník. Připravuje se slabší nálev, nechá se vychladnout a používá se ke koupeli nebo obkladu.

Důležité je také zmínit, že u dlouhodobých obtíží achilovky se velmi často řeší cílená rehabilitace, práce s lýtkem, úponem a celkovou zátěží nohy. Pokud se stav nelepší, bývá vhodná konzultace s jiným ortopedem nebo fyzioterapeutem se zaměřením na chodidlo.

Byliny zde mohou sloužit maximálně jako doplňková péče pro pocit úlevy, nikoli jako řešení příčiny problému.

Děkujeme za dotaz. U konkrétních onemocnění, jako je atopický ekzém, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani míchat směsi cílené na tuto diagnózu.

Můžeme ale nabídnout jemné byliny vhodné pro běžnou zevní péči o citlivou a namáhanou pokožku, například do koupele, na oplach nebo jako slabý obklad. Tyto byliny nejsou myšlené jako léčba, ale jako šetrná kosmetická péče.

Často se pro zevní použití volí například heřmánek, levandule, sléz nebo lípa. Tyto byliny se používají samostatně nebo v jednoduché kombinaci podle snášenlivosti pokožky.

Pro zevní použití se obvykle připravuje slabý nálev (1–2 lžíce bylin na 1 litr vody), nechá se vychladnout a použije se na oplach či obklad. Vždy doporučujeme nejprve vyzkoušet na malé ploše kůže.

Pokud byste chtěla, můžeme Vám namíchat jemnou bylinnou směs určenou výhradně pro zevní kosmetické použití, bez odkazování na konkrétní onemocnění. Napište nám prosím, zda by byla určena spíše do koupele, na obklady, nebo oplach.

Ano, rýmovník může být v ložnici a většině lidí nijak nevadí. Je to běžná pokojová rostlina a při normálním pěstování nemá žádný neblahý vliv na spánek.

Jediné, co se může u citlivějších osob stát, je to, že silnější vůně listů může být večer rušivá. Pokud by vám byla nepříjemná, stačí květináč dát dál od postele nebo rostlinu do ložnice nedávat trvale.

Jinak platí, že rýmovník není toxický, neuvolňuje nic škodlivého a v běžném množství je jeho přítomnost v místnosti v pořádku.

Ano, takhle to klidně dělejte. Nechte plody v lednici jen lehce povolit a ráno si pár kousků vycucněte – malá porce (třeba 5–10 plodů) úplně stačí. Co nerozmrazíte, znovu nezamrazujte.

Jen počítejte s tím, že rakytník je kyselý. Pokud Vás na lačno pálí žáha nebo „škrábe“ žaludek, je lepší dát si plody až po malé snídani, případně je rozmačkat do vody/jogurtu. Horkou vodou je nelijte – zbytečně by se „uvařily“ a chuť i vitamíny by utrpěly.

Chcete-li mít i sušenou variantu do čajů či směsí, mrkněte na náš rakytník – plod. A pokud užíváte pravidelně léky nebo máte citlivé zažívání, držte se menších porcí a případně to proberte s lékárníkem.

U bylinných čajů obecně nedoporučujeme dlouhodobé nepřetržité užívání bez pauz. I u rozrazilu je vhodnější režim v kratších cyklech, např. 3 týdny užívání + 1 týden pauza, poté delší přestávka (2–4 týdny). Pokud užíváte léky nebo máte zdravotní potíže, vhodnost délky užívání prosím ověřte u lékaře/lékárníka

Jde to a chutná to překvapivě dobře 😊 Níže jsou tři jednoduché způsoby, jak čekanku přidat ke kávě, a poznámka k současnému používání čekankového sirupu.

1) „Kávová čekanka“ – nejdřív opražit kořen, pak míchat s kávou
Čekanka – kořen je u nás sušený a nepražený (jemnější, lehce nasládlý). Pro výraznější „kávovou“ chuť ho můžete doma opražit:

• Kořen rozprostřete v tenké vrstvě na plech a pečte asi při 130–150 °C do středně hnědé barvy (časově cca 20–40 min; jednou až dvakrát promíchejte).
• Nechte vychladnout, nahrubo umelte a uchovejte vzduchotěsně.
• Míšení s kávou (filtr/French press/moka): začněte podílem 1 díl čekanky : 4 díly kávy (tj. cca 20 %) a podle chuti dolaďte. Čím víc čekanky, tím „karamelovější“ a bezkofeinovější šálek.

2) Rychlá varianta bez pražení – čekankový odvar jako „střik“ do kávy
Z nepraženého kořene uvařte koncentrovanější odvar a přilévejte 1–2 lžíce do hotové kávy:

• 1 rovná lžička lehce podrcené čekanky na 250 ml vody, zvolna povařit 10–15 min, přiklopit 10 min a scedit.
• Do espressa nebo filtru přidejte jen trochu odvaru – dolaďuje barvu a „tělo“ šálku.

3) Studený macerát (jemná chuť, nulová práce)
1 lžíci kořene dejte do 250 ml studené vody na 8–12 hodin, sceďte. Do kávy pak přilévejte po lžících pro lehké zjemnění hořkosti.

Čekankový sirup + výluh z kořene – nebude to „moc“?
Sirup je sladidlo s vysokým podílem vlákniny (inulin). U části lidí větší množství způsobí nadýmání. Pokud byste sirup používala a k tomu si občas dělala odvar z kořene:

• držte porce malé (sirup třeba 1–2 lžičky denně) a odvar jen občas, ne litr denně,
• zkoušejte postupně a sledujte snášenlivost; co nadýmá, uberte nebo vynechte,
• sladit sirupem není nutné – čekankový odvar už sám o sobě zjemní hořkost kávy.

Tipy pro chuť
K pražené čekance sluší špetka skořice nebo pár lístků máty do french pressu. U filtru používejte papírový filtr – hezky zachytí jemné částice.