Všetko o 

Vyhledávanou léčivkou z deštných pralesů je smilax lékařský

Amazonské deštné pralesy jsou doslova pokladnicí celé řady exotických léčivých rostlin. A jednou z nich je také smilax lékařský neboli sarsaparilla, jehož kořen obsahuje široké spektrum zajímavých účinných látek.

Nejvíce se mu líbí v deštných pralesích

Smilax lékařský neboli přestup révový, který je také běžně známý jako sarsaparilla (latinsky Smilax officinalis) je dřevnatějící rostlina až keř z čeledi přestupovitých, která může svých charakterem připomínat mnohem známější vinnou révu. Má spletený zelený stonek hranatého průřezu, na němž vyrůstají trny a úponky. Četné kožovité listy s hladkým povrchem jsou vejčitě podlouhlého tvaru a na konci zašpičatělé, nesou sytě zelenou barvu. A zatímco nazelenale žluté květy tvořící převislé okoličnaté květenství jsou poměrně drobné a celkově spíše nenápadné, plody rostliny lze přehlédnout pouze stěží. Jedná se totiž o bobule výrazně červené až fialové barvy, uvnitř nichž se ukrývá jedno, dvě nebo nanejvýš tři semínka.

Sarsaparilla je rozšířená zejména v deštných pralesech Jižní a Střední Ameriky, v současnosti je pěstována rovněž na asijském kontinentu, mimo jiné v Indii. Vyskytuje se v dostatečně vlhkých tropických, případně i subtropických oblastech. Jedná se o takzvanou ovíjivou rostlinu, která se svými stonky, respektive úponky přichytává k podkladu a vytváří tak rozsáhlé pnoucí se husté a trnité porosty, které mohou dosahovat až několik desítek metrů.

Sarsaparilla pro zdravé dýchání i trávení

Rostlina byla dobře známá již původním obyvatelům Ameriky, kdy ji domorodé kmeny z různých oblastí kontinentu nezávisle na sobě používaly ve svém lidovém léčitelství. Za pozornost stojí především kořen byliny, moderními výzkumu bylo totiž zjištěno, že právě ten obsahuje celou řadu zajímavých látek, konkrétně se jedná zejména o rostlinné steroidy a saponiny, dále například o vitaminy A, B, C a D, vápník, draslík, sodík, měď, železo aj.

Sušený kořen sarsaparilly se nejčastěji připravuje jako odvar. Uvádí se, že napomáhá udržovat normální fungování dýchacího systému a zároveň příznivě ovlivňuje vylučování, proto může být prospěšný při pročištění. V neposlední řadě se zmiňuje také jeho pozitivní působení pro zachování zdravého trávení.

Znali ji i kovbojové Divokého západu

Evropa měla možnost se s touto exotickou rostlinou seznámit již v 16. století, tedy v dobách velkých zámořských objevů a plaveb mořeplavců na americký kontinent. A měli to být španělští námořníci, kteří ji na starý kontinent vůbec poprvé dovezli z Karibiku.

Tehdy i v následujících staletích se mezi lidmi šířila nebezpečná pohlavně přenosná choroba – syfilis. A právě sarsaparilla začala být záhy považována za bylinu, která si s touto nemocí dokáže údajně dobře poradit. Ve snaze se před syfilis uchránit ji s oblibou používali nejenom obyvatelé Evropy, ale rovněž kovbojové Divokého západu, kteří ji popíjeli ve formě nealkoholického nápoje. Přestože lékařské výzkumy postupně prokázaly, že sarsaparilla je v boji proti syfilis s největší pravděpodobností neúčinná, ještě v 19. století figurovalo její jméno na Oficiálním seznamu léčiv Spojených států, a to právě coby lék proti této pohlavní nemoci.