Všetko o 

Odvar z dřišťálové kůry pomůže udržet normální trávení

Dřišťál obecný je běžnou součástí české krajiny, narazit na něj lze zejména v teplejších oblastech. V jarních měsících vykvétá voňavými květy, později jej zdobí sytě červené plody. Dlouhou tradici má v lidovém léčitelství, dodnes se používá mimo jiné jeho kůra.

Okouzlí voňavými květy a červenými plody

Dřišťál obecný (latinsky Berberis vulgaris) je až 3 metry vysoký opadavý keř z čeledi dřišťálovitých. Je hustě rozvětvený, má nažloutlé a hluboce rýhované větve. Dřevina je trnitá, vyrůstají na ní trojčetné trny (jedná se o přeměněné listy). Krátce řapíkaté listy jsou střídavě uspořádány a mají eliptický tvar.

Květenství tvoří převislý hrozen, který se skládá až z 30 jednotlivých kvítků. Ty mají půvabné zlatavě žluté zbarvení a je pro ně charakteristická intenzivní příjemná vůně. Dřišťál vykvétá v průběhu dubna až června. Později na něm uzrávají plody, kterým se často přezdívá dřišťálky. Tyto bobule mají protáhlý elipsoidní tvar a sytou leskle červenou barvu. Uvnitř ukrytá semena nesou hnědý odstín a jsou zploštělá. 

Dřišťál zdobí i českou přírodu

Přirozeným domovem dřeviny je zejména střední a jižní Evropa, stejně jako některé oblasti asijského kontinentu. Narazit na dřišťál je proto možné i v naší přírodě, nejvíce se mu daří v teplejších regionech země (na Moravě například na Brněnsku a Znojemsku, v Čechách v Povltaví). Rostlina se však může objevit i ve vyšších nadmořských výškách, přibližně až do 900 m nad mořem, ale to už spíše ojediněle. Mimochodem, právě dřišťál obecný je jediným druhem z rodu dřišťálů, který je na našem území původní.

Dřišťálu vyhovují hlavně prosluněné a spíše sušší křovinaté stráně, kamenité skalní výchozy, případně světlejší místa v bučinách a doubravách. Nejvíce prospívá na písčitých až hlinitopísčitých půdách s vyšším obsahem vápníku.

Kůra léčí, ale pozor na alkaloidy

Dřišťál obecný je tradiční součástí lidového léčitelství. V minulosti se sbíraly především zralé plody, kůra a listy.

Celá dřevina, zejména však její kůra, obsahuje izochinolinové akaloidy. Konkrétně se jedná například o berberin, oxycanthin, berbamin a plamatin. V kůře najdeme také třísloviny, organické kyseliny, pryskyřice, škrob a další látky. Nejčastěji se připravuje jako odvar, pro který je typická hořká chuť, případně se používá zevně jako kloktadlo.  

Kůra svým složením přispívá k uchování normálního trávení. Při užití je však třeba dbát zvýšené opatrnosti, hlavně je důležité nepřekračovat doporučenou dávku, a to právě kvůli obsaženým alkaloidům.

Pestré využití dřišťálu

Dřišťál je oblíbenou okrasnou rostlinou. Je vysazován v zahradách, do živých plotů a některé kultivary i do okrasných skalek. Voňavé květy přitahují včely, plody jsou potravou pro ptáky.

Plody dřišťálu mají výraznou kyselou až natrpklou chuť. S ohledem na obsah alkaloidů se mohou konzumovat pouze v omezeném množství. Tradičně se používaly k obarvování pokrmů, lze je vyzkoušet pro dochucení marmelád, kompotů a některých omáček. Rovněž se z nich dělá dřišťálové víno, likér či destilát.

Dřevo dřišťálu bylo ceněné pro svou tvrdost, uplatňovalo se proto v truhlářství a řezbářství. Kůra a kořeny rostliny sloužily k získávání žlutého barviva, kterým se barvily kůže, příze a textilie.