Všetko o 

Cistus krétský: Půvabný keř se zajímavým léčivým potenciálem

Má vysoce dekorativní vzhled, úžasně voní, miluje klimaticky příznivé Středomoří, a navíc obsahuje celou řadu zajímavých látek s pozitivními léčivými vlastnostmi. Tak by se dal ve zkratce shrnout cistus krétský, kterému se přezdívá skalní růže.

Stálezelený keř okouzlí krásou svých květů

Cistus krétský (latinsky Cistus creticus) je až 1,5 metru vysoký stálezelený keř, který spadá do čeledi cistovitých rostlin. Někdy se označuje také zkráceně pouze jako cist krétský, ale lze se s ním setkat i pod pojmenováním skalní růže nebo růže cistová.

Keř je obvykle poměrně rozvětvený. Má vstřícné listy eliptického tvaru s plstnatým a hrubším povrchem, je pro ně charakteristický zvlněný okraj a výrazná žilnatina. Listy jsou krátce řapíkaté a příjemně voní.

Rostlina však zaujme především svými kouzelnými květy, které svým vzhledem připomínají květy plané růže. Keř zdobí přibližně od pozdního jara až do srpna. Jsou jednoduché a pětičetné, jejich průmě činí zhruba 5 cm. Nejčastěji se pyšní růžovou až nafialovělou barvou korunních lístků, zatímco středová báze je žlutá, což vytváří působivý barevný kontrast. Rovněž květy kolem sebe šíří líbeznou vůni.

Plodem je tobolka, která ukrývá množství drobných semínek.

V prosluněném Středomoří si libuje

Cistus krétský má svůj domov ve Středomořské oblasti, kde je hojně rozšířený. Dobře se mu daří nejenom ve státech jižní Evropy, ale také v severní Africe. Může se vyskytovat v blízkosti mořského pobřeží, ale nejčastěji roste na prosluněných skalnatých úbočích, a to až do výšky okolo 1 700 metrů nad mořem. Ve Středomoří je skalní růže oblíbenou okrasnou rostlinou.

Dekorativní vzhled keře může ozdobit i českou zahrádku. Rostlinu se však doporučuje pěstovat spíše v přenosné nádobě, protože v zimě by si nejspíše neporadila s mrazivými teplotami. Nejvíce jí vyhovuje dobře propustná půda, ideálně směs písku a rašeliny s dostatkem vláhy. Stanoviště by mělo prosluněné nebo v polostínu.

Cistus poutá pozornost lidí již po tisíciletí

V oblastech přirozeného výskytu je skalní růže dobře známá již od antických dob. V lidovém léčitelství se z ní tradičně připravuje nálev, který má pomoci s rozličnými zdravotními neduhy.

Moderními vědeckými výzkumy bylo zjištěno, že rostlina obsahuje celou řadu vitaminů a minerálních látek (například hořčík, vápník, zinek a železo), významné množství polyfenolů, diterpeny a další účinné látky. Cistus krétský má prokazatelně silné antioxidační vlastnosti, kdy napomáhá chránit buňky před oxidativním stresem. V tomto ohledu má být dokonce ještě účinnější než slavný zelený čaj.

Na rostlinu se upřela pozornost také v době, kdy svět postihla pandemie onemocněním covid-19. Ukázalo se totiž, že právě skalní růže vykazuje velice slibné antivirotické působení, a tudíž by se mohla stát prevencí před koronavirem, případně snížit závažnost jeho průběhu. Příznivý efekt má vykazovat i v boji proti plísním a bakteriím.

Z léčivky se používají tradičně listy a květy. Ty mimo jiné obsahují vysoce ceněnou vonnou pryskyřici ladanum (též labdanum), která má nasládlou pižmovou vůni. Není proto divu, že se uplatňuje v parfumářství, kosmetickém průmyslu, a dokonce i při výrobě rozličných cukrovinek a žvýkaček. Pryskyřice získávaná ze skalní růže byla žádaným artiklem již ve starověké antice, kdy se s ní čile obchodovalo.

Kromě léčivého nálevu se z rostliny připravuje rovněž bylinná tinktura.