Všetko o Agátu

Mnohdy nežádoucí akát má i spoustu benefitů

Trnovník akát je často zatracován coby agresivní invazivní dřevina, která utiskuje ostatní rostliny.  Jeho „pranýřování“ lze z hlediska krajinotvorby samozřejmě pochopit, na druhou stranu má i spoustu pozitiv. Malým pokladem jsou například jeho květy.

Ač nepůvodní, zná jej prakticky každý

Trnovník akát neboli akát bílý (latinsky Robinia pseudoacacia) je listnatý strom nebo keř, který může dorůstat až do výšky přibližně 25 metrů. Jeho větve jsou pokryty trny, borka mívá hnědý až našedlý odstín a je charakteristicky rozpraskaná. Listy akátu jsou lichozpeřené listy a tvoří je čtyři až deset párů lístků, které jsou celokrajné a mají elipsovitý tvar. V pozdních jarních měsících rostlina vykvétá bílými květy, ty vytváří převislé hrozny a vyznačují se příjemnou vůní. Zatímco koruna květů je bílá, kalich má načervenalý odstín a je pokrytý chloupky. Plodem je zploštělý hnědý lusk, ve kterém se nachází celkem osm semen.

Do dnešních dnů se udržel zvyk, kdy mladé děvče otrhává jednotlivé lístky akátu se slovy: „Má mě rád, nemá mě rád“, přičemž právě poslední z lístků má prozrazovat odpověď, zda k ní chová dotyčný chlapec nějaké city.

Květy přispívají k normálnímu trávení

Z farmaceutického hlediska jsou zajímavé především květy akátu, které jsou mimochodem na rozdíl od zbytku rostliny nejedovaté. Ty totiž přispívají k udržení normálního trávení, a tudíž by je mohli vyzkoušet ti jedinci, kteří mají se zažíváním zdravotní obtíže. Právě v květech jsou obsaženy například flavonoidy, třísloviny, amygdalin, asparagin, myricetin a vonné silice – především nerol a linalol. Většinou se květy suší a následně užívají ve formě nálevu.

Akátové květy jsou ceněné také v kosmetice a parfumářství, kde se využívají především jejich vonné silice. Nesmíme také zapomenout zmínit uplatnění v potravinářství, někdy se používá k dochucení pokrmů či ovonění čajových směsí. Oblíbený je také akátový med, ten je považován za jeden z nejkvalitnějších vůbec (akát je důležitou medonosnou rostlinou).

Krajináři nemají akát příliš v lásce

Hned v úvodu jsme naznačili, že akát není v našem prostředí považován za žádoucí druh. Jeho původní domovinou je jihovýchodní oblast USA, na evropský kontinent se dostal na počátku 17. století, kdy byl dovezen coby okrasná dřevina. Záhy byl úmyslně vysazován nejenom v parcích a zahradách, ale rozšířil se i v rámci lesních porostů.

Akát je kromě svých květů jedovatý, kdy dokáže působit toxicky na další rostliny. Protože je navíc je velmi odolný a nenáročný, prostřednictvím množství výmladků se snadno a rychle rozšiřuje. Tím ale utiskuje ostatní dřeviny a rostliny ve svém okolí. Je dokonce zařazen mezi 40 nejvíce invazivních rostlin světa. Jeho likvidace je obecně obtížná a zdlouhavá.

K akátu se váže spousta zajímavostí

Zpravidla tvoří trnovník akát nepravidelnou a rozložitou korunu, tato místa jsou vyhledávaná ptactvem pro hnízdění.

Dřevo akátu je velmi ceněné pro své vlastnosti. Obsažené látky jej chrání proti hnilobě, kdy odolává poškození i při uložení v zemi. Z toho důvodu se používá například pro tvorbu kůlů ve vinohradech či pro výrobu plotů a ohrad pro dobytek. Zároveň se jedná o dřevo pevné, tvrdé a těžké, tudíž je oblíbené i ve stavebnictví, dělají se z něj čluny, používá se v kolářství. Je rovněž považováno za kvalitní topivo.

Již od počátků svého rozšíření v Evropě je akát pro svůj vysoce atraktivní vzhled považován za zajímavou dekorativní dřevinu.