Všetko o čage

Čága

Čaga sibiřská neboli rezavec šikmý, někdy též ryšavec šikmý (latinsky Inonotus obliquus) patří mezi víceleté dřevokazné houby.  Nejlépe se jim daří na břízách, ale roste také na jiných listnatých stromech – například na jilmech, jasanech, olších, dubech či bucích. V přírodě se lze setkat s plodnicemi, které jsou takzvaně nedokonalé nebo dokonalé. Zatímco ty první se v lesích objevují po celý rok a mohou se dožívat až neuvěřitelných 20 let, ty druhé se vyskytují pouze od léta do podzimu a jsou jednoleté. Mohou zabírat značnou část kmene stromu, na kterém parazitují. Plodnice mají různou barvu (obecně se stářím tmavne), jejich podhoubí je žlutohnědé.

Areálem rozšíření čagy sibiřské jsou především rozsáhlé lesní porosty severní Evropy a Asie. Uvádí se ale, že výjimečně lze na houbu narazit i v české přírodě.

Čaga obsahuje spektrum zajímavých látek, z nichž pravděpodobně největší pozornost si zaslouží betaglukany. Kromě nich však obsahuje i celou řadu minerálních látek, kyselinu čagovou, betulin, proteiny, steroidy, buničinu a další. Sušené kousky čagy se nejčastěji užívají ve formě odvaru.

Účinné látky

Ergo steroly, melanin, beta glukany, saponiny, steroly, triterpeny, SOD, aminokyselinové komplexy, stopové prvky, dvojsytné alkoholy ze skupiny triterpenů jako betulin, inoitodiol a obliquol, dále polysacharidy, steroidy, chromogeny, puriny, sloučeniny křemíku, železa, hliníku, vápníku, hořčíku, zinku, měďi, manganu a draslíku.

Výskyt

Houba čaga roste zejména na Sibiři a je to vlastně druh choroše. Nejvíce roste na břízách, dále na jilmu, jasanu či jeřabině.Čaga rostoucí na břízách přejímá nutriční hodnoty tohoto stromu a má nejvyšší léčivé účinky. Čaga je na povrchu černá, na řezu má hnědavé zabarvení.