Všetko o 

Bedrník obecný: Překvapí léčivých kořenem i chutnými listy

Ačkoliv jeho kořen zrovna nevoní, pozornost si rozhodně zaslouží. Obsahuje totiž mnoho účinných látek, které se mohou pochlubit léčivými vlastnostmi. A pokud chcete využít bylinku na maximum, nezapomeňte si v sezóně natrhat čerstvé lístky. V kuchyni se s nimi dá doslova čarovat.

Má půvabné květy, kořen ale nelibě páchne

Bedrník obecný (latinsky Pimpinella saxifraga) je vytrvalá rostlina z čeledi miříkovitých. Známá je také pod půvabnou lidovou přezdívku lomikámen, která pravděpodobně odkazuje na léčivé účinky. Její výška se v závislosti na podmínkách pohybuje od několika desítek centimetrů až po takřka 1 metr.

Má přímou a jemně rýhovou lodyhu, která je v horní části prakticky bez listů. Dolní listy bylinky jsou přisedlé, dlouze řapíkaté, mají vejčitý tvar a jejich okraj je výrazně zubatý. Horní listy jsou rovněž přisedlé, avšak velmi redukované s čárkovitými úkrojky.

Od léta až do podzimu se bedrník pyšní bohatými okolíky, které jsou složené z bílých až narůžovělých kvítků. Plodem jsou dvounažky vejčitého tvaru. Pod zemí ukrývá rostlina tlustý vřetenovitý kořen, který je rozvětvený a má hnědou barvu. Je pro něj charakteristický nepříjemný zápach.

Bylinku můžeme obdivovat i v české krajině

S bedrníkem se lze setkat takřka po celé Evropě a vyskytuje se i v Asii, především pak v její západní části. Ostatně není divu, že se snadno šíří, bylinka je totiž vskutku nenáročná a vystačí si se sušší písčitou nebo kamenitou půdou, která je chudá na živiny.

Nejvíce si bedrník libuje na prosvětlených stanovištích, proto na něj v české krajině narazíme zejména na loukách a pastvinách, stejně jako v světlejších lesnatých a křovinatých porostech. Běžně roste i na kamenitých stráních, železničních náspech a mezích, a to od nížin až do podhorských oblastí.

V kuchyni přinese vítané oživení

Pokud v okolí vašeho domova roste bedrník obecný, můžete si z něj natrhat mladé listy. Jsou totiž jedlé a mají zajímavou chuť připomínající okurky, v kuchyni tak naleznou široké uplatnění. Kromě ochucení pokrmů navíc povzbuzují trávení.

Nasekané čerstvé lístky bedrníku se hodí především do rozličných polévek a omáček. Lze je přidat také pod maso nebo do zeleninových salátů. Skvěle se kombinují i s vaječnými jídly a mohou oživit domácí bylinkové máslo.

Využití bedrníku v kuchyni má velkou tradici zejména ve středomořské gastronomii. 

Bedrník léčí od kořene

Pro léčivé účinky se využívá především kořen. Nenechte se odradit poněkud nepříjemným zápachem, ve skutečnosti je totiž bylinným pokladem a ukývá řadu zajímavých účinných látek. Najdeme v něm například silice, třísloviny, tanin, saponiny, polysacharidy, kumariny, hořčiny, sliz, pektin a v neposlední řadě i vitamin C.

Léčivých vlastností bedrníku si byli dobře vědomi dokonce už v antice, o rostlině se zmiňuje například řecký lékař a botanik Dioscorides.

Kořen se většinou suší a následně se z něj dělá nálev nebo tinktura. Ty se používají nejenom vnitřně, ale tradičně se z nich připravuje také kloktadlo. 

Svým složením přispívá bedrník zejména k normální činnosti močových cest a ledvin. Rovněž má pozitivní vliv na správné fungování dýchacího systému.