Všetko o 

Ostropestřec mariánský nať – bylinka s ostny a tisíciletou pověstí

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je mohutná dvouletá bylina s charakteristickými bílými žilkami na listech a fialovými květy – podle legendy kapky Panny Marie, které na ni ukápaly. Patří k čeledi hvězdicovitých a v bylinkářství je znám již od starověku. Na bylik.cz nabízíme sušenou nať – nadzemní části rostliny – jako tradiční bylinnou surovinu pro přípravu nálevů a odvarů.

/

Ostropestřec pochází ze Středomoří, odkud se rozšířil do celé Evropy a dnes roste volně na rumovištích, okrajích cest a suchých travnatých místech. Historicky ho znali antičtí lékaři, středověcí bylinkáři ho popisovali jako bylinu pro trávicí soustavu a pročišťování. V lidovém léčitelství byl ostropestřec ceněn zejména ve spojení s ostatními hořkými bylinami jako podpora trávení a jako součást jarních detoxikačních kúr.

Nať versus semeno – v čem je rozdíl

Nejintenzivněji zkoumanou částí ostropestřce jsou plody (semena), která obsahují vysoké koncentrace silymarinu – komplexu flavolignanů soustředěného v oplodí. Nať (nadzemní část) má poněkud odlišné složení: obsahuje flavonoidy, silici, hořčiny, třísloviny a biogenní aminy. Tradičně se nať používá jako bylinný čaj zejména pro svou hořkou chuť, která je typická pro byliny s tradiční rolí v podpoře trávení. Pro ty, kdo hledají silymarin v nejvyšší koncentraci, doporučujeme plody ostropestřce nebo mleté plody ostropestřce.

Tradiční použití a kombinace

Nať ostropestřce se tradičně připravuje jako hořký bylinný čaj. Díky své hořké chuti se hodí do kombinací s jinými bylinami – hořkost je přirozenou součástí bylinných čajů, které se tradičně pijí jako podpora trávení. Dobře se kombinuje s:

• Pampeliška lékařská kořen – klasická detoxikační kombinace s hořkou chutí
• Čekanka obecná kořen – tradiční jarní bylinka s podobnou hořkou notou
• Lopuch větší kořen – vhodný doplněk pro jarní kúry
• Máta peprná nať – zlepší chuť čaje a přidá svěžest

Ostropestřec mariánský je bylinkou s nezaměnitelným vzhledem a poctivou historií v evropském bylinkářství. Ať ho přidáte do směsi nebo vyzkoušíte samotný, dostanete do šálku kousek tradiční bylinné moudrosti.

Účinné látky

Nať ostropestřce mariánského (Silybum marianum) obsahuje flavonoidy (quercetin, taxifolin, kampferol), silici, hořčiny, třísloviny, biogenní aminy (tyramin, histamin) a stopové množství flavolignanů silymarinového komplexu. Hlavní složky silymarinu (silybinu, silychristinu, silidianinu) jsou soustředěny především v oplodí semen, nikoli v nati. Nať obsahuje také aminokyseliny se sírovými skupinami a sacharidy.

Výskyt

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) pochází ze Středomoří a jihozápadní Evropy. Dnes roste jako planá rostlina na rumovištích, okrajích cest, suchých stráních a narušených stanovištích v celé Evropě, Asii, Americe i Austrálii. V České a Slovenské republice se vyskytuje roztroušeně, místy jako zdomácnělý archeofit. Kvete od června do září. Na komerční produkci se pěstuje v Maďarsku, Německu, Polsku a dalších evropských zemích. Zber nadzemních částí (natě) probíhá před rozkvětem nebo v jeho začátku, sušení v tenkých vrstvách v dobře větraném prostoru do 40 °C.